Heel jde podle roty. Ale s ním jde neslyšně příznačný sled jeho předchůdců. Jako prvý krvácí ještě z krku a utržené čelisti se smutnýma očima Bertinck, půldruhého roku velitel roty, učitel, ženatý, čtyři děti; vedle něho s tváří zelenou až do černa Möller, devatenáct let, otrava plynem, tři dny po tom, co převzal rotu; za ním Redecker, lesní inženýr, dva týdny nato zadupán do země přímým zásahem granátu; potom už mlhavější, vzdálenější Büttner, hejtman, padl při útoku, kulka z kulometu přímo do srdce; a za nimi jako stíny, už skoro beze jména, tak vzdálení, ti ostatní - sedm velitelů roty za dva roky. A víc než pět set mužů. Dvaatřicet nás stojí na kasárenském dvoře.
E. M. Remarque - Cesta zpátky
díl první/III.
No comments:
Post a Comment