Snow Cherries from France

"Vidíme vlastně stále jenom minulost a nikdy přítomnost." (Aaron Bernstein)
.
"Tydo děje vesmíru jsou jako hlasy minulosti, které k nám doléhají. Po právu bylo řečeno, že našimi velkými dalekohledy pronikáme současně do prostoru i času." (Alexander von Humboldt)
.
Prostor a čas jsou neoddělitelně propojeny, mezi světlem a časem existuje pozoruhodná souvislost, současnost událostí závisí na hledisku pozorovatele.
.
"Vševědoucnost Boha se z této perspektivy jeví jako přirozeně vysvětlitelný jev. Pokud si představíme, že Boží oko je najednou přítomno v každém bodě vesmíru, přichází k němu zároveň také celý běh dějin světa. (...) Už nemůžeme prostor a čas chápat jako dva různé pojmy. Neboť to, co za sebou následuje v čase, leží prostorově vedle sebe." (Felix Eberty)
.
Tyto řádky obsahují také zásadní myšlenku speciální teorie relativity: Okamžik cestuje se světlem. Anebo řečeno opačně: obraz okamžiku nesený světlem jako by zamrzl. Eberty si s touto myšlenkou s gustem pohrává : "Nejen na stěnách pokoje zanechá vražda nesmazatelné stopy; také v nekonečných prostorách vesmíru se zločin odráží znovu a znovu." Pokud bychom do vesmíru vyslali snímek Země, na němž by bylo možné rozpoznat hodiny, doneslo by světlo tento obraz k očím vzdáleného pozorovatele, jako kdyby se během cesty čas zastavil.
.
"Dějiny nejen naší planety, ale všech nebeských těles jsou současně rozšířeny v kosmickém prostoru jako obraz největších a nejopravdovějších dějin světa a světů. (...) Čas je jen rytmem dějin vesmíru. Průběh času tedy není pro to, co se událo, nutný - počátek a konec mohou naopak splývat, a přece obsáhnout vše, co leží uprostřed. (...) Co kdyby rok uplynul za šest měsíců? Žádnou změnu bychom nezpozorovali, protože průběh času dokážeme určit jen měřením, tedy srovnáním s jiným časovým průběhem." (Eberty)
.
Když se dospělý Einstein pustí do hloubání, neobejde se to bez značné dávky podmiňovacího způsobu. "Jak by to vypadalo, kdybychom se rozběhli za světelným paprskem? A co kdybychom na něm seděli jako na koni?" Těmto hypotetickým úvahám se podle svých slov oddával už v šestnácti letech. Ve svých autobiografických zápiscích se však nezmiňuje o tom, že by pro tyto nanejvýš originální a zdánlivě zcela nové myšlenky existoval nějaký pramen. Tyto otázky obsahují témeř v doslovném znění Bernsteinovy knihy. Odpovědí na ně je speciální teorie relativity.


Malé dějiny vědy, jak je četl Einstein
/Jürgen Neffe: Einstein/