Miloš Vodička: Kniha restů
V září začíná všecko končit
Lakomý sadař zčesal
opilé ovce a
cestou domů
celý oslněný
se vzhlíží
v jablku
.
V září začíná všecko končit
Mdlé mlhy napjaly
plachty nad
krajinou a
odklinkáno
loudavé
loučení
..
V září začíná všecko končit
I slunce nějak sešlo
pobledlé jak čekalo
ještě do soboty zda
smrtka nespustí
svůj svolávací
hvizd
...
V září začíná všecko končit
Je to jinak než jsme
vymysleli pod
kvetoucím bezem
Nebezpečí nás o vlas
minula a stejně
umíráme
.
V září začíná všecko končit
Dopisy nedocházejí
ač pilně sledována
sivá listonoška
zda nevloží do
stěrbiny srdce
útlé psaní
..
V září začíná všecko končit
Snad proto se vracíme
snad proto odcházíme
nepřiznaně smutní
jinam na námluvy
a dlaně o dlaně
jak sklo
...
V září začíná všecko končit
Staří lidé posmutněli
pohledem do aster hle
rozechvělýma rukama
listují v paměti
liché datum
listopádu
.
V září začíná všecko končit
Pohleďte pohleďte
sadaři zavírají
vyslazenou zahradu
i stodůlku plnou
planoucích jablek
v seně
..
V září začíná všecko končit
Zem jako hřbitov
hořce rozestlaná
trpělivě čeká až
padlý podzim
jako vloni
vykrvácí
...
V září začíná všecko končit
Jen víno má svůj
růjný zrod když
žena podá hrdě
hrozen krve
a den se zlomí
v tanci
.
V září začíná všecko končit
V den narozenin je
bože cizí svatba
V pošmourném dni
se obejmeme
na staré cestě
..
V září začíná všecko končit
S bohatou výslužkou
se rozejeli hosté
do čtyř stran a
babička na zápraží
za nimi tiše
pláče
...
V září začíná všecko končit
Vyhlášeno obecné ohrožení
Hmyz hledá skrýš
Zvěř tuší leč
Tvář v tmách si
marně zakryla
tvář
.
V září začíná všecko končit
Poslední rozmáchlé heslo
v ranním větru daleko
až kam směrují ti
nevěrní ptáci
Na archipelág
touhy
..
V září začíná všecko končit
Sladký stín bolesti
stydne ti v klíně
Drásám poslední
nejtišší růži
Do konce roku
smrt
...
V září začíná všecko končit
Ze slzovzdorného papíru
slepíme slepé draky
a počkáme na vítr
co nosí krajinu
a poslední
vzlyk
.
V září začíná všecko končit
I klubko našeho provázku
rozpačitě pocukává
v dlani jako
čerstvá bolest
K čemu je
tahle bída
..
V září začíná všecko končit
Ještě patetické rozloučení
a hra je dohraná
Smích svistí
po strništi
Přežil jsi
nežaluj
...
(1985-1986; zb. Nápory paměti)
No comments:
Post a Comment