Snow Cherries from France

"Dosud jsme princip relativity, tj. předpoklad nezávislosti přírodních zákonů na stavu pohybu vztažného systému, užívali jen pro vztažné systémy prosté zrychlení. Je myslitelné, že by princip relativity platil také pro systémy, které jsou k sobě navzájem relativně zrychlené?"


Co je zde jakoby mimoděk vyjádřeno v střízlivých větách, je ve skutečnosti srovnatelné s úderem na tympány, jehož ozvenu lze ve výzkumních institutech zaslechnout dodnes. Einstein tu položil základ svého hlavního díla, o osm let později završené obecné teorie relativity. Jak dlouho už přemýšlel o tomto zobecnění speciální teorie relativity, není známo. Jeho formulace ovšem dokazují, že do tohoto problému už pronikl velmi hluboko. Už tuší, že gravitace (stejně jako pohyb) zpomaluje čas. A předvídá už také efekt, jehož ověření během zatmnění Slunce v roce 1919 založí jeho světovou slávu: "Z toho vyplývá, že světelné paprsky (...) jsou zakřivovány gravitačním polem."

.

Einstein se jednou nechal slyšet, že ve srovnání s obecnou teorií relativity byla práce na její "speciální" předchůdkyni dětskou hrou. Bez ní by však její mladší, "obecnou" sestru nikdy nemohl rozvinout. V roce 1905 připravil prostor a čas o jejich absolutní charakter. Relativizoval je, když povýšil rýchlost světla na míru všech (pohybujících se) věcí. Umožnil, aby se v rovnicích matematika Hermanna Minkowského slily v jediný čtyřdimenzionální časoprostor. Hlavou mu projížděli superrychlé vlaky, díky nimž dostala současnost událostí nový smysl. Rozpoznal, že elektrické a magnetické pole jsou dvěma stranami jedné mince. Ideu éteru jako nosného média pro světlo a všechny ostatní elektromagnetické vlny prohlásil za zbytečnou. A konečně objevil vztah mezi hmotností a energií a shrnul jej v rovnici E=mc2.




Einsteinova kariéra: Proč je nebe modré?
Anatomie jednoho objevu: Jak Einstein došel k obecné teorii relativity
/Jürgen Neffe: Einstein/