history of art
Tuesday, June 29, 2010
Monday, June 28, 2010
Friday, June 25, 2010
.
"Světlo je posel, který nám přináší zprávu o tom, co se děje v dáli." (Bernstein)
.
...zatmění Jupiterova měsíce Io nastáva v porovnání s výpočty pravidělně s určitým spožděním, a sice s rozdílem 22 minut. (...) Pokud je Jupiter nachází na stejné straně Slunce jako Země, přichází světlo (a s ním "poselství" o zatemnění) dříve; pokud je Jupiter naopak na odvrácené straně Slunce, světlo dorazí k oku pozemského pozorovatele později. To znamená, že pokud musí světlo urazit větší vzdálenost, potřebuje na to více času. A ze vzdálenosti a času se dá snadno vypočítat rychlost!
.
V Bernsteinových knihách lze nalézt mnoho zarážejících podobností s budoucími Einsteinovými myšlenkami. Například když Bernstein ilustruje fenomén aberace světelného paprsku způsobený pohybem Země: "Představme si, že někdo, kdo stojí po straně železniční trati, vystřelí z pistole na železničný vagon, který kolem něj rychle projíždí."
Kulka provrtá nejdříve jednu a po průletu skrz vnitřek vagonu i jeho druhou stěnu. Protože se však vlak mezitím posunul o kousíček dál, může "někdo, kdo sedí ve vagoně (...), podle polohy obou otvorů soudit, že střelec musel vypálit šikmo na dráhu projíždějícího vlaku."
Vztaženo na situaci pozemského pozorovatele hvězd to znamená, že světelný paprsek, dopadající na jeho dalekohled z nebeského tělesa, bude při svém průchodu dalekohledem - a dokonce okem pozorovatele - vlivem pohybu Země lehce zakřiven. "Během té kratičké doby, kterou potřebuje světlo, aby proletělo dalekohledem, se Země i s dalekohledem posune o kousíček dál," vysvětluje Bernstein. "Pokud tedy chceme pozorovat stálici, musíme dalekohled o malý úhel posunout." Tento posun vyrovná aberaci světla.
.
Podivuhodný fenomén světelné aberace objevil anglický astronom James Bradley v roce 1725. (...)
Bradley - a to je pro Bernsteina rozhodující - zjistí, že posun světelného paprsku je u všech hvězd stejný bez ohledu na to, jak daleko ve skutečnosti jsou. Z toho správně vyvozuje, že každé světlo se pohybuje stejnou rychlostí. Einstein toto zjištění převezme jako jeden ze dvou základních principů do své teorie relativity: Rychlost světla je konstantní.
.
Malé dějiny vědy, jak je četl Einstein
/Jürgen Neffe: Einstein/
"Světlo je posel, který nám přináší zprávu o tom, co se děje v dáli." (Bernstein)
.
...zatmění Jupiterova měsíce Io nastáva v porovnání s výpočty pravidělně s určitým spožděním, a sice s rozdílem 22 minut. (...) Pokud je Jupiter nachází na stejné straně Slunce jako Země, přichází světlo (a s ním "poselství" o zatemnění) dříve; pokud je Jupiter naopak na odvrácené straně Slunce, světlo dorazí k oku pozemského pozorovatele později. To znamená, že pokud musí světlo urazit větší vzdálenost, potřebuje na to více času. A ze vzdálenosti a času se dá snadno vypočítat rychlost!
.
V Bernsteinových knihách lze nalézt mnoho zarážejících podobností s budoucími Einsteinovými myšlenkami. Například když Bernstein ilustruje fenomén aberace světelného paprsku způsobený pohybem Země: "Představme si, že někdo, kdo stojí po straně železniční trati, vystřelí z pistole na železničný vagon, který kolem něj rychle projíždí."
Kulka provrtá nejdříve jednu a po průletu skrz vnitřek vagonu i jeho druhou stěnu. Protože se však vlak mezitím posunul o kousíček dál, může "někdo, kdo sedí ve vagoně (...), podle polohy obou otvorů soudit, že střelec musel vypálit šikmo na dráhu projíždějícího vlaku."
Vztaženo na situaci pozemského pozorovatele hvězd to znamená, že světelný paprsek, dopadající na jeho dalekohled z nebeského tělesa, bude při svém průchodu dalekohledem - a dokonce okem pozorovatele - vlivem pohybu Země lehce zakřiven. "Během té kratičké doby, kterou potřebuje světlo, aby proletělo dalekohledem, se Země i s dalekohledem posune o kousíček dál," vysvětluje Bernstein. "Pokud tedy chceme pozorovat stálici, musíme dalekohled o malý úhel posunout." Tento posun vyrovná aberaci světla.
.
Podivuhodný fenomén světelné aberace objevil anglický astronom James Bradley v roce 1725. (...)
Bradley - a to je pro Bernsteina rozhodující - zjistí, že posun světelného paprsku je u všech hvězd stejný bez ohledu na to, jak daleko ve skutečnosti jsou. Z toho správně vyvozuje, že každé světlo se pohybuje stejnou rychlostí. Einstein toto zjištění převezme jako jeden ze dvou základních principů do své teorie relativity: Rychlost světla je konstantní.
.
Malé dějiny vědy, jak je četl Einstein
/Jürgen Neffe: Einstein/
Monday, June 21, 2010
Sunday, June 20, 2010
Friday, June 18, 2010
Subscribe to:
Posts (Atom)
